úterý 25. srpna 2015

21 / 08 / 2015 - Budapešť / DEN 2

Měli jsme v plánu vstát kolem 8 ráno, abychom nejdéle v 9 vyrazili do města. Realita byla taková, že jsme se horko těžko vyhrabali po 9 a vydali se na nádraží Keleti pro Budapest card 24h, protože jinak bychom to rozhodně nestihli všechno (což jsme vlastně stejně nestihli …). Od nádraží jsme už jeli metrem. Co jsme viděli v metru, mne poněkud zaskočilo. Všude tam byli rodiny s dětma schovaný v dekách, hádám, že imigrantské rodiny. Vydali jsme se na zastávku újpest városkapu s rychlou zastávkou na Nyugati nádraží. Na Újpest Városkapu jsme měli v plánu nasednout na přívoz a sjet po Dunaji až pod Szabadság híd (most svoboby). Počkali jsme si 20 minut do odjezdu přívozu, jenže …

 

 

 





Jenže přišel pán s tím, že o víkendu (byl pátek) jezdí přívoz už o jeden přístav níže. Řekl nám, jak se k němu dostaneme a my jsme se vydali na cestu. Možná, že kdybych si ten plánek přečetla lépe, mohli bychom si tuto cestu ušetřit, ale stalo se a rozhodně jsme tam nebyli jediní. Stavili jsme se po cestě v Duna Plaza na oběd v KFC. Já jsem tam mezitím našla, že jsme od přístavu už opravdu jen kousek. Došli jsme teda na další zastávku přívozu a opět tam bylo spoustu lidí. Přívoz měl jet ve 13:22. Počkali jsme si tedy dalších 20 minut. Ve 13:30 za námi přišla paní, že nemáme čekat déle, protože jiný pán mluvil s dispečinkem a přívoz až takhle nahoru nejezdí, díky nízké hladině Dunaje. Došli jsme si tedy na metro a sjeli na Kálvin tér a odtud jsme šli do Magyar Nemzeti Múzeum (Maďarské Národní Muzeum). Vstup jsme díky Budapest card měli zdarma. Způsobili jsme tam trochu rozruch. Nutně jsem potřebovala pamětní penízek (který se mimochodem výrabí z pětiforintové mince) a on ne a ne se lisovat a přitom stačilo pokračovat s otáčením kliky, hups. 


 


 

 

Z muzea jsme se vydali k Nagycsarnok (městské tržnici). V ní to zároveň vonělo a zároveň smrdělo. Nakoupili jsme klobásky a paprikové koření, bez toho by to přeci nešlo. Přešli jsme Szabadság híd (most svoboby) a uviděli jsme přijíždějící přívoz a tak jsme přidali do kroku, abychom ho stihli. Zjistili jsme, že je úplně plný a tak jsme se rozhodli jít na tramvaj. Než jsme vyšli schody, přijel přívoz další. Na ten jsme nasedli a sjeli jsme po Dunaji o dvě zastávky po proudu. 













Tam jsme si vystoupili a sedli jsme si do baru A38, což byla loď. Tak jsme 15 minut počkali a jeli jsme přívozem zase proti proudu Dunaje. Vysoupili jsme na Petöfi tér. Jelikož se blížil čas večeře, rozhodli jsme se pro Hungarian Hell's Kitchen. Objednali jsme si gulášovou polévku na půl, já kuřecí šašlik a Lukáš steak z hovězí svíčkové s bramborem a nějaké ovocné pivo. Gulášovka nám chutnala, já jsem byla se šašlikem spokojená (jen u něho bylo mega moc zeleniny), ale Lukášovi moc nechutnalo. Doteď si nejsme jisti, zda to byla opravdu svíčková a navíc ji měl nějakým jiným masem naplněnou. Na placení jsme čekali více jak 15 minut. Odcházeli jsme sice najedení, ale nespokojení. Došli jsme na tramvaj a dojeli jsme k Országház (parlament)







Prohlédli jsme si ho a vydali jsme s k památníku holocaustu, tzv. botám (konečně!). Den už se blížil ke konci a tak to mělo poměrně atmosféru (bohužel můj Sony a objektiv nazvládají šero ...). Prošli jsme se až k Szechenyi lanchid (řetězový most) podél Dunaje a tak jsme nasedli na tramvaj a popojeli na Március 15. Tér. Odtud jsme přešli na Ferenciek tere a nasedli na autobus k hotelu. Cestou jsme neplánovaně vystoupili a udělali si zastávku v Intersparu pro pití na hotel a na další den. Poté jsme se dopravili na hotel a chvíli jsme poseděli s vínem na dvorku hotelu a šli jsme spát.



 


 


 



Jistě jste zvědaví, co jsem naplánovala a co jsme nestihli - trasa druhého dne PDF.


Barbora

Žádné komentáře :

Okomentovat